V rámci příspěvku se autor zaměří na žáky, kteří jsou vyučujícími, spolužáky a jejich rodiči vnímáni jako „problémoví“, zásadním způsobem narušují výuku a vzdělávací i výchovný proces jako takový. Běžná školní restriktivní opatření se míjejí účinkem, všechny zainteresované strany si většinou s řešením neví rady a současně by velmi přivítaly východiska typu „co dělat tady a teď“. Cílem přednášky je popis osobnosti těchto dětí, identifikace příčin jejich obtíží, které nejsou vždy přímo spojeny s diagnózou a návrh možných efektivních řešení, včetně problémů, jež provází jejich uvedení do praxe.
Autor se pokusí ukázat na souvislosti přísně medicínské s přesahem ke vzdělávání, sociální dopady a dopady do dospělosti na celou společnost. Pokusí se ukázat na relevantní pohledy a směry v problematice PAS a na možnosti současné doby. Zároveň v ukázkách předvede, čemu všemu musí v současnosti pedopsychiatr čelit, aby udržel přísně odborný názor a nepodlehl společenskému a mediálnímu tlaku v problematice PAS - a nejenom u ní.
Problematika diagnostiky. Charakteristika dg. PAS, triáda PAS (videozáznam). Druhy PAS, kdo stanoví dg. PAS, testy. Metoda Teacch programu. Videozáznam ze speciální třídy pro žáky s dg. PAS, náhradní komunikační systém VOKS. Strategie zvládání problémového chování. Volnočasové aktivity žáků s PAS.
Příspěvek s názvem Využití Kognitivně behaviorální terapie při práci s osobami s PAS se věnuje představení základních principů kognitivně behaviorální terapie posluchačům a vysvětluje specifikum tohoto terapeutického přístupu. Příspěvek se zabývá také analýzou atypického chování osoby s PAS z pohledu kognitivně behaviorální terapie – bludného kruhu, spouštěčů a následků. Obsahem příspěvku budou také na analýzu navazující možná opatření směřující v první řadě k personálu, k prostředí a k osobě s PAS. Součástí příspěvku budou také příklady dobré i špatné praxe.
Podtytuł: Rozpoznanie potrzeb dziecka; odpowiedź na jego potrzeby; przezwyciężanie trudności i kryzysów; prowadzenie do określonego celu.
Cílem prezentace je seznámit veřejnost s možnostmi inkluzivního vzdělávání, připraveností škol na inkluzivní vzdělávání, se současnou legislativou, podpůrnými opatřeními ve školství. Zmíněny budou kompetence pedagogických pracovníků, formy a možnosti vzdělávání žáka s dg. PAS, rámcový vzdělávací program.
Prezentovány budou statistické údaje - počty klientů s dg. PAS v Moravskoslezském kraji, podpůrná opatření využívaná pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, nabídka služeb pro rodiny dětí s autismem, služby spolků rodičů a přátel.
Příběh matky vychovávající syna s autismem. První část se zabývá těhotenstvím, jeho průběhem a samotným porodem. Dále budou v příběhu charakterizovány první příznaky nemoci a postup pediatra. Následující oblastí je popis přístupu školských zařízení včetně různých úřadů, sociálních služeb, lékařů a pohled široké veřejnosti. Zároveň je zde zmíněn i postoj matky na současnost a otázku budoucnosti týkající se následné péče o jejího syna. Součástí bude i rozbor jejich rodinného, manželského, společenského a pracovního života.
Odkaz Marie Montessori. Jedinci s poruchami autistického spektra. Respektování individuality dítěte. Pozitivní učení. Využití názoru při výuce. Montessori pomůcky zakoupené z Projektu Autismus – výměna zkušeností na polsko–českém pohraničí. Jejich praktické využití na Základní škole pro tělesně postižené, Opava, Dostojevského 12.
Seznámení posluchačů s možnostmi podpory dítěte s postižením s využitím služby rané péče a multidisciplinární práce. Součástí příspěvku budou příklady dobré praxe.
V první části se zaměříme na raný, předškolní a mladší školní věk dítěte a formy podpory pro dítě, rodinu i školská zařízení, které mohou vyplynout ze spolupráce s ranou péčí.
Druhá část příspěvku uvede posluchače do teoretického i praktického využití multidisciplinarity, která pomáhá s řešením obtížné situace i v rodinách se starším dítětem a mladým dospělým a přináší podporu učitelům a ostatním odborníkům z pomáhajících profesí. Na příkladech již proběhlých týmů v okrese Karviná bude vysvětleno jejich financování, plánování a realizace týmů a také jejich příznivý dopad na dítě, rodinu i zúčastněné odborníky.
Są osoby które nalezą do trzech istniejących różnych grup klinicznych. Ponadto te same grupy kliniczne są reprezentowane w więcej niż jednej z trzech opisywanych grup językowych. Niektóre osoby z porażeniem mózgowym mogą potrzebować pomocy komunikacyjnej by w ogóle móc się porozumiewać, innym osobom wystarczy wsparcie mowy, którą czasem bardzo trudno zrozumieć lub też wymagają użycia pomocy. Niektóre osoby autystyczne zaczynają mówić, gdy nauczą się znaków manualnych albo graficznych. Inne natomiast nigdy nie zdobędą umiejętności rozumienia i posługiwania się mową, są jednak w stanie rozumieć niektóre znaki manualne lub graficzne, a także potrafią ich używać w życiu codziennym.
W krajach anglosaskich widać bardzo rzadki zwrot spojrzenia na autyzm ze spojrzenia medycznego na spojrzenie kulturowe. Autyzm przestaje być widziany jako jednostka medyczna, ale jako cześć tożsamości kulturowej. Niesie to za sobą znaczące konsekwencje. Autyści żyjący w tym przeświadczeniu nie chcą być leczeni, walczą o prawa słabszych i odmiennych myślowo. W moim referacie przedstawię narzędzia badawcze, których użyję, by móc tożsamość kulturową autystów badać i jak je doskonalić.