Výšlap údolím Bílé Opavy

...tak to jednou přišel k nám do školy mladý muž s krásným nápadem. Nebo výzvou? Jmenuje se Petr Laifert.

Jednoho dne ho při pravidelném tréninku běhu v přírodě napadla myšlenka vynést na zádech na nějaký vrchol handicapované dítě, které by se tam po vlastních nohách nikdy nedostalo.

Vybrali jsme Ondru Honku. Jeho maminka s návrhem souhlasila. Neodradily ji ani nízké teploty měsíce dubna, a tak se naplno rozjely přípravy.

Pan Petr sehnal perfektní nosítko - krosnu a během dopolední vycházky proběhla zátěžová zkouška v okolí školy. Ondra si výhled z výšky užíval.

Nastal den D. V sobotu, na svátek sv. Jiřího a zároveň v den narozenin našeho úžasného šerpy Petra už Ondrášek nemohl dospat. V devět jsme se sešli na nástupní stanici naučné stezky Bílá Opava u obce Karlova Studánka.

A vzhůru k výškám!

Přátelé, bylo to famózní. Ondra si výlet užíval plnými doušky. Avšak terén nebyl vůbec jednoduchý. Čím výše jsme stoupali, tím přibývalo více sněhu. Proto jsme zvolili modrou turistickou značku. Cestou jsme svačili a koukali na nádherné říční koryto Bílé Opavy. Na vrchol Pradědu jsme vyšli po poledni. Úsměv, vděčnost a štěstí se daly číst z našich tváří.

Byl to nezapomenutelný zážitek nejen pro Ondru, ale i pro jeho maminku, která poprvé ve svém životě vyšla na horu Praděd.

A tak se splnila velká výzva pana Petra, která určitě bude motivovat stejné dobrodruhy s velkým srdcem.

Peťo, z celého srdce děkujeme!

Zobrazit galerii

---