Škola v přírodě

V termínu od 14. do 16. září vyjeli žáci VI. třídy (2. a 3. ročník) do Jeseníků, aby si tam užili poslední záchvěvy babího léta.

Počasí jim bylo nakloněno, protože celé tři dny se na ně usmívalo sluníčko a přispělo k dobré náladě všech zúčastněných.

Cestou tam jsme se stavili do Zemědělského skanzenu s Veteran muzeem, Zooparkem a dětským zábavním koutkem v Rapotíně u Šumperka. Vidět v jedné ohradě velblouda, koníka, kozy a bachyni s mladými selátky byl opravdu nezapomenutelný zážitek!

Ale pak už hopky šupky do cílového místa.

Chata Brněnka v lokalitě Vernířovice (poblíž Sobotína) se stala na tři dny naším přechodným domovem. Ubytováni jsme byli ve dvou šestilůžkových pokojích s výhledem na bazén. A ten se stal nejoblíbenějším místem. Ve 34 stupňů teplé mořské vodě děti trávily nejvíce času. Někteří si zdokonalili své plavecké dovednosti, potápěli se, jiní se snažili spřátelit s vodním živlem a osvojit si techniku plavání.

Ale hlavně – všichni jsme si užili spoustu radosti! Když nám vyhládlo, přišla na řadu dobrá krmě. Celý personál se o nás vzorně staral a vyvařoval opravdu znamenitě. Vedle bazénu bylo hřiště s kolotočem, trampolínou, houpačkami a průlezkami, kde jsme se mohli pěkně vydovádět.

Nejhezčí však byla příroda kolem. Ze všech stran chaty se zvedaly kopce s hustým zeleným porostem. Podnikali jsme vycházky, hráli hry. Jedno pozdní odpoledne jsme se vydali za pokladem. Ten mohly děti získat pouze za předpokladu, že prokáží určité manuální schopnosti a budou spolupracovat jako tým. Nakonec se podařilo a radost byla veliká.

Na louce jsme pozorovali život přírody, poblíž chaty byl koníček. Čtvrteční večer byl ve znamení opékání buřtíků a zpěvu dětských a táborových písní. Třešničkou na dortu pak bylo pozorování Měsíce a noční oblohy hvězdářským dalekohledem pana Marka.

A protože to byla škola v přírodě, přišlo i na učení. Ale to bylo úplně v pohodě, protože příslib bazénu, byl velkou motivací.

Děti se snažily zvládat sebeobsluhu, úklid a přitom se k sobě hezky chovat.

Absolvovat tolik aktivit během tak krátké doby bylo náročné. Domů jsme se vraceli unavení, ale šťastní.

Poděkování patří panu Markovi Lyčkovi a panu Janu Máchovi, kteří s námi pobyt absolvovali a stali se staršími kamarády, jež poradili a pomohli.

Ve škole si namalujeme obrázky, prohlédneme si fotky a budeme vzpomínat.